Iva Farářová (*28.6.1962 – †20.1.2022)
Iva Farářová (*28.6.1962 – †20.1.2022)
Především byla báječná máma dvou dětí Aničky a Járy, skvělou a nenahraditelnou manželkou, babičkou a také úspěšnou podnikatelkou, učitelkou, trenérkou a manažerkou. Ivča se od malička věnovala sportu a sport byl jejím tahounem po celý život. Již v roce 1995 založila mezi prvními v České Republice vlastní sportovní klub pro děti a mládež s názvem „Juniorská škola aerobiku Ivy Farářové“, kterému se věnovala do poslední chvíle svého života. Vychovala nespočet svěřenců, kteří dosáhli i těch nejvyšších úspěchů „MISTRŮ SVĚTA“. Mezi ty nejznámější patří například Radka Hanáková, David Huf, Veronika Šindelářová, Pavel Sirotek ale i mnoho dalších.
Iva byla od roku 1995 také manažerkou pohybových aktivit v Domynu a pod jejím vedením vyrůstali kvalitní lektoři, kteří zde vedou některé lekce dodnes. Svou manažerskou funkci vedla velmi zodpovědně a s největším respektem a ohledem na klienty. Iva sama se věnovala lektorské činnosti především Dance aerobiku, který ji v životě dodával energii, rozesmával ji a díky kterému získala nespočet přátel. Poslední roky Ivu velmi naplňovalo cvičení FitPainFree (pohyb bez bolesti), kterým pomáhala nejen starší generaci, ale i té mladé. Obraceli se na ni svěřenci, klienti i vlastní rodina s různými bolestmi kloubů, svalů, úponů atd. Iva byla nedílnou součástí společnosti Domyno, pomáhala lidem kolem sebe a pod jejím vedením pohybové aktivity v Domynu rostly od úplného prvopočátku.
Velmi smutnou zprávou ale bylo, že Iva sama trpěla bolestmi ramen, zad a nedokázala si tímto cvičením pomoci. Bohužel výsledky různých vyšetření ukázaly, že Iva měla onkologické onemocnění, které ji v pohybu omezovalo a způsobovalo právě ony bolesti.
Iva nás navždy opustila 20.1.2022 po 13ti měsíčním boji s rakovinou…
Každoroční Charitativní Memoriál Ivy Farářové, jehož první ročník proběhl v únoru 2023, je náš způsob jak na naší Ivu zavzpomínat, způsob jak přivést širokou veřejnost ke sportu, který ona tolik milovala a jak pomoci vybrat finanční částku, která by pomohla onkologicky nemocným pacientům.
Anna Farářová Musilová
Ahoj všem jmenuji se Luděk, nedávno mi bylo 14 let. Žiji s rodinou v Brandýse nad Labem a mám mladšího bráchu. Chodím do 8. třídy ZŠ a ze všeho nejvíce miluji tělocvik. Mám moc rád týmové sporty. Basket, florbal, ve vybíjené jsem dokonce pomohl školnímu týmu dostat se po 5 letech do krajské soutěže! Moji rodiče spolu jezdí na motorce a mně to vždycky strašně lákalo. Jednou jsem dostal pod stromeček Pit Bike s obsahem 125, což je krosová motorka pro menší děti, která nesmí na silnici, ale třeba do lesa nebo na polňačky a to jsem měl obrovskou radost! Jezdil jsem i s kamarády v každé volné chvíli a strašně jsem to miloval. Doufám, že se brzy zase s kamarády na motorce projedu. Teď jsem ale v onkologické léčbě, mám totiž sarkom neboli nádor měkkých tkání v plosce nohy. Léčba postupuje dobře, ale občas mívám připojené obtíže jako afty a horečky, ale musím to všechno zvládnout, já vím, že musím a zvládnu to. Strašně se už těším, až bude léčba u konce a já se budu moci vrátit ke všem sportům. Nejvíc ale sním právě o projížďce na motorce s mými kamarády. Vaše podpora, mě nesmírně těší a obrovsky si ji vážím, ať už bude příspěvek na mou léčbu či podporu pro mou rodinu, nebo na mé přání koupit si jednou motocrosovou motorku, již teď bych Vám chtěl moc poděkovat, za to co děláte, že si jdete zacvičit právě proto aby jste někomu alespoň trochu pomohli a zpříjemnili mu ty těžké a bolestivé chvíle.
Napsala nám maminka Hanka. „Dobrý den, musím Vám ze srdce poděkovat za tak veliký dar pro moje děti! Když mi paní Renata z nadace zavolala a oznámila tuto úžasnou zprávu, štípala jsem se do ruky, jestli to není sen. Chtělo se mi brečet a smát zároveň. Ani teď tomu pořád nemohu uvěřit. Je úžasné, že existují lidé jako jste Vy! Znáte nás jen z fotky, a přesto jste pro nás udělali sbírku. Věřte mi, že moje děti Jiříček a Barborka, si to opravdu zaslouží. Jsou to velicí bojovníci, mnohem větší než jsem třeba já. Jiříček bojuje už 10 roků od narození a Barborka od první třídy. Úplně neznámý druh nádoru je nutí bojovat dál a pořád dokola. Má to hajzlík jednoduché protože ho nikdo jiný na světě nemá, tak na něj neexistuje žádný prověřený lék. Nezbývá nám nic jiného než experimentovat. Jsme v nejlepších rukou pana profesora Štěrby v brněnské Dětské nemocnici. Nevzdáváme to a nikdy to nevzdáme! Ještě jednou mnohokrát děkujeme!
Hana, Barborka a Jiříček💞“
Barunka se narodila před 14 lety úplně zdravá a Jiříček se narodil na Štědrý den před 10 lety. Narodil se se zlomenou ručičkou a nedovyvinutým ouškem. První dny jeho života jsme strávili na cestách mezi nemocnicemi. Zlomenou miminkovskou ručičku jsme dávali do různých dlah a ouško? Prý má ještě jedno a to mu stačí. Zlobila jsem se na celý svět a to jsem ještě nevěděla, jak dopadneme. Ve 4 měsících Jiříčkovi začal růst veliký nádor na obličeji. Skončili jsme na onkologii. Nechtěla jsem přijmout tu diagnózu: „miofibromatóza agresivního typu, neznámý druh nádoru, neexistuje na něj lék… „můžeme bohužel jen experimentovat“. Byli jsme vděční, že se nás ujali v Brně v Dětské nemocnici. První rok léčby byl krutý – měsíční pobyt na JIP byl opravdu náročný. Jiříček v nemocnici bojoval o život a Barunka se nám psychicky hroutila doma po boku opilého tatínka. Po roce léčby lékaři ukončili léčbu, protože byl prý Jiříček vyléčený. Nebyli jsme doma ani měsíc a Jiříčkovi se na hlavičce začaly dělat drobné hrudky. Na onkologii se nás ujal pan profesor Štěrba, který řekl, že jsme přišli snad 1 minutu po 12 …
A tak roky ubíhaly a my pořád pendlovali mezi domovem a nemocnicí. Barunku v 1.třídě začala pobolívat hlavička. Myslela jsem, že to má od nervů, protože ve škole probíhala šikana. Pan profesor mi řekl, že se na ni podívá. Šlo to rychle – do 14 dnů měla Barunka po operaci se stejnou diagnózou, jako má její bratříček. Malá sedmiletá Barunka doma plakala a řekla mi, že nechce mít tu ošklivou nemoc, co má malý Jiříček. Bylo to hrozné, ta bezmoc. Nemohla jsem pochopit, proč zrovna moje děti a proč obě??!! Myslím, že jsem v tu dobu neměla daleko od hospitalizace na psychiatrii. Byla jsem úplně paralyzovaná a stěží jsem fungovala. Asi toho bylo ještě málo, a tak mi před 6 lety na preventivní prohlídce na mamografu našli zhoubný nádor. Dodnes se léčím. „Obyčejnou“ rakovinu já přeci zvládnu! Ale moje děti mají úplně neznámou nemoc na kterou neexistuje lék. Otec dětí se od nás před rokem odstěhoval. Nechal mě v domku se zahradou s nemocnými dětmi a s mými starými rodiči, kterým je 84let. Teď čekám, co mi život ještě přinese. Napřed jsem držela moje děti nad vodou já, ale teď drží ony mne! Barunka je v 9.třídě a pak chce jít na střední školu. Jiříček to má ve škole s dětmi těžké. Nemá ucho, má zatočené prstíky na ruce. Je zkrátka jiný a to se prostě neodpouští.
Budeme vděční za jakoukoliv pozornost a pomoc. Děkujeme, děkujeme…
Iva Farářová (*28.6.1962 – †20.1.2022)
Rádi bychom touto cestou upřímně poděkovali všem zúčastněným 1. ročníku Memoriálu Ivy Farářové. Nejen těm, kteří si ten den přišli zacvičit, ale i těm, kteří poslali jakýkoliv finanční příspěvek.
Společně jsme vybrali neuvěřitelnou částku 119.881 Kč. Tyto prostředky byly následně poukázány na bankovní účet Nadačnímu Fondu Pink Bubble, který je následně odeslal rodině malého Lukáška. Z větší části vybraných peněz byly rodině uhrazeny náklady na bydlení a zbytek peněz rodina využije na náklady spojené s léčbou. Děkujeme rovněž všem lektorům, kteří cvičili bez nároku na honorář a šířili kolem sebe pozitivní energii. Byla radost si společně s nimi zacvičit.
Děkujeme také celému organizačnímu týmu, dodavatelům občerstvení, projekčních a zvukových technologií a v neposlední řadě majitelům společnosti Domyno Sport.
1. ročník Memoriálu Ivy Farářové, byl plný emocí, slz, smíchu ale především radosti z pohybu a to je přesně to, za co by Ivča byla šťastná. Společně jsme se zapotili a především pomohli druhým. Už nyní se těšíme na další ročník.
Domyno Sport
Nadační Fond Pink Bubble
sociální oddělení FN Motol
Obdrželi jsme zprávu od rodičů malého Lukáška: „Chtěli bychom touto cestou poděkovat všem, kteří přispěli finančním darem na našeho syna Lukáška a pro naší celou rodinu, v rámci akce Memoriálu Ivy Farářové. Velmi nám to v naší nelehké situaci pomůže. Díky Vám jsme zaplatili na půl roku nájem dopředu a ještě nám zbylo na běžný provoz. Moc si toho vážíme, jste všichni dobří lidé se srdcem na pravém místě. Děkujeme a držte nám palce.
Rodiče.“
